Zásady věcné diskuse

[Ondřej Kališ]

Doporučené zásady diskuse

1. Každý diskutující respektuje názory ostatních, a to bez ohledu na to, zda s nimi souhlasí.
2. Diskutující se vždy snaží pochopit názory ostatních diskutujících a porozumět jejich důvodům. V žádném případě se nenechává unést dojmem, že jim plně rozumí, pokud druhá strana má opačný pocit a snaží se mu svůj pohled vysvětlit.
3. Pro vysvětlení svých názorů používáme vždy pouze věcné argumenty. V případě, že je druhá strana nepochopí a nadále nerozumí našemu názoru, snažíme se věc vysvětlit více do hloubky, najít nové věcné argumenty nebo nové pohledy na věc.
4. Nikdy nepoužíváme formální argumenty (např. je to tak, protože to řekl prezident, protože jsme se to učili, protože si to myslí všichni...) a argumentujeme pouze tím, co skutečně souvisí s předmětem věci.
5. Naše argumenty směřujeme vždy k předmětu diskuse a za žádných okolností k osobě protistrany (např. nemá do toho co mluvit, protože to nedělá, protože to nestudoval...).
6. Ve věcné diskusi nikdy neargumentujeme tím, že něco je většinový názor.
7. Za všech okolností si uvědomujeme, že druzí nám nevidí do hlavy a nevědí, co si myslíme a proč. Je velmi scestné se domnívat, že ostatní uvažují podobně jako my. Většinou tomu tak není, proto jim musíme vysvětlit své názory.
8. Cílem diskuse není primárně přesvědčit druhého, nýbrž pochopit jeho názory a lépe porozumět všem okolnostem. Diskutující musí být vždy ochoten změnit či upravit svůj názor, pokud k tomu nalezne pádné argumenty.
9. Pokud chceme, aby druhá strana změnila svůj názor, snažíme se jí předložit maximum důvodů. Ačkoliv každý sám se musí vždy snažit druhého pochopit a musí být otevřen možné změně svého názoru, argumentační břemeno je především na naší straně.
10. Když někdo nezmění svůj názor na základě našich argumentů, neosočujeme ho, že není ochoten změnit názor, ale zamyslíme se, jak zlepšit svou argumentaci, pokud se domníváme, že se mýlí.
11. Jestliže protistrana předloží pro svůj názor argumenty, vždy na ně reagujeme. Argument můžeme buď věcně zpochybnit, nebo předložit takové protiargumenty, které budou mít větší váhu než argumenty protistrany. Pokud s některým argumentem druhého souhlasíme, je vhodné to zmínit.
12. Pokud přesně nerozumíme tomu, co chce druhá strana říct, nestydíme se zeptat na upřesnění nebo vysvětlení. Pokud jsme o takové upřesnění sami požádáni, vždy se snažíme odpovědět a pomoci druhému nás pochopit.
13. Předpokládáme, že druhý říká svůj názor upřímně a v dobrém. Pokud máme pocit, že neříká pravdu nebo říká něco nepěkného, s čím nesouhlasíme, zeptáme se ho na upřesnění a případně vysvětlíme, jak jsme danou věc pochopili, aby nám mohl vysvětlit, jak to myslel. Jestliže dotyčný vysvětlí, že to myslel v dobrém, už se k jeho původnímu tvrzení nevracíme a přijmeme vysvětlení.

A pokud by to někomu nebylo moc jasné, jiný návod nalezne zde: http://www.dyxoft.cz/dXProgz/DFCD_add.html#brevir